Otázka plagiátorství se stále více dostává do popředí

I přesto, že v této době jsou práce studentů ohroženy kvůli plagiátorství, stále je jen pár studentů a učitelů, kteří používají plagiátorské systémy v češtině. Podle statistik jen 1/5 studentů v Česku kontroluje své práce prostřednictvím plagiátorských programů.

Každopádně ani co se týče učitelů, statistiky nejsou velmi dobré a jen 1/10 učitelů využívá tyto programy. Toto vysvětluje, proč je zde poměr plagiátorství stále tak vysoký.

Češi většinou kopírují text ze zpravodajských portálů, podle odhalených údajů z plagiátorského systému.

Podle výpovědi lidí z plagiátorského systému je zde rozdíl mezi zdroji použitými v každé zemi. I přesto, že země jsou podobné nebo příbuzné. Některé rozdíly jsou velké i co se týče sousedních zemí. Pro plagiátorské účely, digitalizované knihy se používají v Rusku, odborné časopisy v západních zemích a wikipedia v Slovenské republice.

Jak ostatně zjistí, zda je práce plagiát? V České republice je povinností zveřejňovat všechny závěrečné práce. Takto vznikají různé propojené databáze, na jejichž základě se dokumenty porovnají. Nejznámější program v Česku je theses.cz, který vznikl na Masarykově univerzitě. Pro seminární práce je to odevzdej.cz a repozitar.cz.

Jak se to trestá? Existuje zákon o vysokých školách, ve kterém je ukotven zákon o plagiátorství. Každá škola má ještě vlastní disciplinární řád, v němž tento zákon sama upravuje.

V České republice se v akademické sféře každoročně řeší desítky případů plagiátorství. V každém případě se plagiátorství nevyplácí nejen mnohým veřejně činným osobnostem, ale ani studentům. Jelikož v České republice již existují tyto srovnávací systémy, je dobré si zvážit, zda je pro někoho výhodné napsat plagiát. Tyto systémy většinou odhalí všechny ukradené texty a kvůli své lenosti může být takový student vyloučen disciplinární komisi ze studia. Takové případy se řeší spravedlivě a přísně, a tak student může přijít o roky studia.

I přesto, že plagiátorství se už v této době začíná řešit v celé České republice, je zde stále spousta problémů kolem této oblasti.

Školy podle zákona nemusí informovat o tom, jak naložily s informací o plagiátu. Poslední slovo má v konečném důsledku i tak státnicová komise a každá škola se řídí svými vnitřními předpisy. Jaký má potom toto všechno smysl? Je zde možnost kontroly až ve třech stupních. Nejdříve kontroluje školitel, pak odborná zkušební komise a pak veřejnost. Další problém vzniká při psaní prací na klíč, které je v této době tak rozšířené. Za určitý poplatek si student najme jiného člověka, který mu to napíše. Pokud náhodou student takto dostane titul, naše legislativa mu ho už neumožňuje odebrat.

Vzniká zde tedy problém použití cizího textu bez přiznání autorství. Je to problém nejen doma ale i ve světě. Je mnoho státních úředníků, kteří takto získali titul. Nikdo je však v konečném důsledku za toto nemůže postihovat.

Author: redaktorka