Zadržíme vodu u nás? Co doporučují odborníci z ČKAIT

Se stavební činností se potkáváme každý den. Jednu její stránku představují viditelné výsledky, které obdivujeme, nebo také zatracujeme, ale je zde také ohromná část inženýrské práce, která je pro většinu veřejnosti ukrytá, přestože si bez ní náš život neumíme představit. Myslíme tím skrytou infrastrukturu obcí, do které patří odkanalizování, vodovodní řady, přípojky plynu, elektřiny atd. Mohli bychom pokračovat ještě dlouho. S tím, jak se v posledních letech zvyšuje průměrná teplota a snižuje množství dešťových srážek, dostává se do popředí veřejného zájmu problematika hospodaření s vodou. Není nadále únosné, aby voda z našeho území odtékala stále rychlejším tempem. Tento trend je nutné obrátit.

Směry, kterými se v poslední době vydáváme, jako jsou revitalizační zásahy na korytech potoků i řek, snaha o zavádění přírodě blízkých protipovodňových opatření, obnova a výstavba nových vodních nádrží nebo velmi účinná podpora samovolné renaturace koryt, jsou bez diskuze správné. Stejně tak je nutné důsledné dodržování předpisů pro vsakování dešťových vod v rámci běžné nové výstavby. Veškerá opatření vedoucí ke zpomalení povrchového odtoku a posílení přirozeného vsaku vody jsou v naší kulturní krajině nesmírně potřebná.

přehrada Fláje u Českého Jiřetína

V posledních letech se široká odborná i laická veřejnost zajímá o fungování „inteligentních budov“ a měst, jsou známy principy jejich navrhování, výstavby a provozování. Objevují se přitom nové trendy, mezi které patří také ozelenění stávajících betonových a asfaltových ploch nebo zelené střechy. Bezpochyby se jedná se velmi důležitý segment tvořící základy udržitelného rozvoje naší společnosti. Města však nefungují osamoceně bez interakce se svým okolím, je proto nutné definovat principy i pro „inteligentní krajinu“, která bude umět efektivně reagovat na aktuální klimatické situace spojené se změnou distribuce srážek na našem území. Prioritou do budoucna zůstává co největší zachycení srážek na našem území a jejich účelné využití i s ohledem na stále se prohlubující nepravidelnost a narůstající intenzitu dešťů. Cílem všech zaváděných opatření v krajině je optimalizace hydrologického režimu krajiny a půd, k čemuž mohou efektivně napomoci shora uvedená přírodě blízká opatření v kombinaci s technickým řešením. Ve spojení s fungující správou vodních toků, přijímáním koncepčních rozhodnutí a jejich rychlým a cíleným zaváděním, dále pak s včasnou projektovou přípravou významných vodohospodářských staveb a jejím nepřerušovaným projednáním v rámci stavebního řízení, budeme k řešení problému sucha jistě blíž.

Existuje řada možností, jak zabrzdit nepříznivé trendy spojené se suchem. Nevýhodou je, že vedle možnosti rychlého zavádění některých opatření, jako je zasakování nebo využívání dešťových vod na příslušném pozemku, vyžadují řešení v oblasti „inteligentní krajiny“ mnohem více času. Přešlapování na místě nic dobrého nepřinese. Do problému je zapotřebí zapojit zejména odborníky a omezit politikaření. ČKAIT bude stát vždy na té odborné straně.

Ing. Robert Špalek, místopředseda ČKAIT

Comments are closed, but trackbacks and pingbacks are open.